17. 10. 2023

Trochu jsem se rozpovídala pro IDNES.CZ, když už to AB nemá v holdingu – aneb o user friendly volbách a jak lidem usnadnit výkon jejich nejdůležitějšího demokratického práva. A když k tomu všemu ještě přidáte e-dokladovku – už je to velký pokrok v digitalizaci.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozhovor-cesko-volby-volit-volicsky-prukaz-zmeny.A231016_130315_domaci_kurl?

Volit půjde i z dovolené a bez voličského průkazu, slibuje poslankyně Potůčková

16. října 2023  18:17

Vyřízení volebního průkazu jen v místě svého bydliště? To bude brzy pasé. Nově si o něj půjde zažádat kdekoli. Aktuálně je v běhu změna legislativy, která má volby v Česku upravit a zjednodušit. Nová úprava zatím ale nezahrnuje možnost volby Čechů ze zahraničí, jak vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES poslankyně Lucie Potůčková (STAN), která je spoluautorkou změn.

Lucie Potůčková (STAN) | foto: STAN

Co přesně se změní v tom, jak a kdy budeme volit?
Rozdělila bych změny na několik fází úprav volebního systému. První fáze byla poměrně velká, protože jsme odhlasovali změnu ústavy. Panovala na tom široká shoda i s opozicí. Šlo o vymezení senátních obvodů a zakotvení pevného termínu pro volby do krajů, do senátu. Ty budou vždy první ukončený týden v říjnu. Myslím si, že je to dobře kvůli předvídatelnosti, a to nejenom pro voliče, ale i pro strany, protože budou vědět, kdy mají začít s kampaní.

Pak máme druhý balíček, nový volební kodex, který je poměrně rozsáhlý a měl by platit od 1. ledna 2026. Teď je ve Sněmovně v prvním čtení. Je tam spousta zajímavých úprav. Ve třetí fázi budeme řešit úpravu sběru podpisů na petice v rámci zákona o volbě prezidenta republiky.

Spadá do změn i korespondenční volba?
Naše trochu začarovaná korespondenční volba je taková fáze čtyři. Tam není co připravovat, ta je připravená a je to jednoduchý návrh, po němž volají zejména krajané, ale například i naše zastupitelské úřady.

Myslím, že je to už jen o politickém rozhodnutí, jak to načasovat, protože samozřejmě, což už asi tušíte, to nebude v Poslanecké sněmovně jednoduché, opozice je proti a bude to trochu boj a na noční lehátka.

A existuje už termín, kdy by korespondenční volba opět mohla zamířit do Sněmovny?
To je opravdu na politickém rozhodnutí, ale odpovídá to plně programovému prohlášení vlády. Bylo-li by to na mě, tak já bych chtěla samozřejmě s tím jít co nejdříve, ale je to na citlivém jednání v rámci vlády a koalice.

Dotknou se změny nějak i prezidentské volby?
Té se netýkají, čekáme ještě na další novelu zákona o volbě prezidenta republiky. Její hlavní úpravy se týkají především trošku chaotického sběru podpisů, na který upozornil i Nejvyšší správní soud, aby nedocházelo k chaosům, jako tomu bylo třeba u pana Janečka. Na to je potřeba reagovat legislativně.

A co jednodenní volba? Bude?
S jednodenní volbou počítal původní návrh ministerstva. V Evropě jsme velký unikát s dvoudenní volbou. Nicméně padla námitka, jak ze strany některých koaličních stran, tak ze strany opozice, že mají obavy u komunálních voleb ve velkých statutárních městech, kde jsou opravdu ty velké plachty, že by to mohlo dělat problém okrskovým volebním komisím.

Myslím, že nemá smysl kvůli tomu blokovat celý kvalitně připravený volební kodex. Takže nový poslanecký návrh tam nechává dva dny, jak jsou lidé zvyklí. Dál pak samozřejmě můžeme, a také již vedeme, debaty o případné změně komunálních voleb do budoucna.

Mluvíte také o tom, že by volby měly být víc elektronické. Co to má znamenat v praxi?
V rámci tohoto volebního zákona přidáváme hodně věcí, kdy díky digitalizaci přinášíme několik novinek. Zaprvé jednotný seznam voličů na základě evidence obyvatel, druhá věc je registr kandidátních listin, to bude všechno elektronicky. V komunálních volbách ale necháváme možnost, že kandidátky budou moci být i v listinné podobě.

Třetí je registr okrskových volebních komisí, budeme tedy digitálně vědět o všech okrskových volebních komisích, protože budou v jednotné databázi. To nám také potom usnadní žádosti o voličské průkazy.

A pak máme nástroj e-petice, to znamená, že i sběr v komunálních volbách, kdy je potřeba sebrat určitý počet podpisů, abyste si mohli vytvořit politický subjekt, bude také elektronicky, přičemž ponecháváme i tradiční listinnou možnost.

Každý se bude moct do systému přihlašovat prostřednictvím e-identity, což znamená, že všechny ty podpisy už budou automaticky ověřené a nemusí probíhat fyzická kontrola.

Zjednoduší se přístupnost ještě v něčem dalším?
Usnadní se i žádosti o voličský průkaz. Budete mít dvě možnosti. Buďto si zažádat o voličský průkaz a na něj volit kdekoliv, změna je v tom, že už nemusíte jezdit domů. Například student bydlí v Liberci, studuje v Praze a musel si o voličský průkaz jet zažádat domů, teď nebude muset, může to udělat naprosto kdekoliv, zajde na obec a prostě si o něj zažádá a vyzvedne.

To si myslím, že je obrovská úleva a v podstatě tím naplňujeme zásadu co největšího rozšíření volebního práva pro všechny, protože opravdu spousta lidí s tím měla problém, dlouhodobě bydlí jinde, nevycházela jim ta cesta, nebo to pro ně bylo třeba i drahé.

A pak bude ještě digitalizovaná možnost, kdy se volič v rámci e-identity může přihlásit do systému a změnit si volební okrsek sám, třeba když ví, že na volební víkend pojede lyžovat. Takže nebude muset mít v ten moment ani papírový voličský průkaz, a ten okrsek už ho tam bude mít a bude o něm vědět, že tam bude hlasovat.

Ta druhá varianta bude tedy celá online?
Ano. A já pevně doufám, že lidé, kteří jsou aktivní a jezdí třeba na hory lyžovat, budou tuto elektronickou podobu co nejvíce využívat. Protože bude fajn i pro obce, že se na to budou moct připravit, když se tam najednou nahrne větší množství voličů.

Změní se něco i v přístupnosti voleb?
Volby budou snazší i pro osoby s omezenou svéprávností, to byla jedna z výhrad Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která k volbám u nás zaznívala.

Nově také budou moct s volební schránkou členové komise odejít například ven před místnost, kde bude člověk, který třeba nemůže vyjít schody, moct odhlasovat do přenosné volební schránky. To je praktické tam, kde není bezbariérový přístup a je tam například hodně schodů.

Také se umožňuje lidem s postižením nebo starším, kteří už na ten lístek nevidí, asistence ve volební místnosti v doprovodu osoby, která ještě nemá aktivní volební právo.

15. 6. 2023

Potkaly jsme se nikoli u Kolína…ale ve sněmovně. Tři političky, tři politické strany, tři podobné osudy, tři ženy, které se nechtějí smířit s neefektivním způsobem práce a chtějí svým způsobem, energí a sveřepostí přispět ke změně politiky v Čechách. Dnes už také 3 kamarádky 😉. A kdo by, čekal, že budem ve Forbesu 🙈😊. No že jo Marie Jilkova a Martina Ochodnická? (omlouvám se Marti, že nedávám celý text i s tvou částí, bylo by to straaaaašně dlouhé, ale kdo chce, najde si na Forbesu 🙃). A jak to tedy vidím po roce a půl já ve sněmovních lavicích já?

Žiju v kufrech a krabičkách

Když jsem dostala zadání vyplodit byť poměrně krátký text na téma, proč vznikla naše iniciativa zaměřená zprvu na efektivnější výkon naší práce ve sněmovně a jeho sladění se zvláštním biotopem jménem rodina, najednou jsem nevěděla, jak to všechno zhustit, shrnout a zamašličkovat pro informací chtivého čtenáře.  Téma je to totiž obsáhlé jako beletrie od Alexandra Dumase, zdaleka však ne tak romantické. Celý námětem se vine jako červená bavlnka otázka „Na co si ty ženský furt za ty platy stěžujou?“.

Ve sněmovně jsem novicka, podobně jako moje dvě drahé kolegyně – iniciátorky. Voliči mě vykroužkovali díky prostořekosti a asi i díky tomu, že jsem trochu střelec, což je mnohými mylně zaměňováno za odvahu. Nalézala jsem se zrovna vprostřed rozvodového řízení a vůbec jsem nevěděla, co bude dál. Zůstala jsem s dvěma rozhozenými puberťáky a absolutně jsem netušila, že můj život právě udělal přemet, za který by se nemusel stydět ani ten nejlepší akrobat ze Cirque du Soleil. Bavila mě práce starostky, protože je neskutečně tvořivá, inspirativní, akční a nabíjející – a najednou Praha, pozice ve Výboru pro evropské záležitosti a mezinárodní právo. Což o to, vystudovala jsem to, domluvím se, celý život jsem cestovala i do méně bezpečných destinací. Už od dětství jsem bláhově chtěla být zpravodajkou buď ve smyslu reportérky nebo tajných služeb. To se sice nenaplnilo, ale zprostředkovávat a posouvat pomocí ženské intuice, ironie a inteligence dění, ať už ve sněmovně nebo při misích, mě baví nevýslovně.

 A proč to tu všechno takhle vyprávím? Spravedlivou šanci a příležitost plnit si své profesní sny by měl dostat úplně každý. I když má děcka, i když je sám, i když chce být dokonalou mámou, i když, i když, třebaže, ačkoli…….Společnost je však momentálně seřízena tak, že její stereotypní očekávání to prostě někdy aktivním ženám ztěžují do té míry,  až je otráví je tak, že mnohé vrhnou bílý ručník do ringu dřív, než se pro ně ta správná příležitost vůbec najde. (Vy)kloubení  práce, rodiny, domácnosti dohromady vyžaduje ústupky od všech kolem, kompromisy v hlavě, obrovskou podporu a pochopení ze strany těch nejbližších, a především silnou víru v sebe sama a schopnost si odpustit, že všechny ty jednotlivé úkony v diáři nebudou naprosto stoprocentní a dokonalé.

Naší iniciativou jsme zvedly téma, které rezonuje a zaznívá úplně všude – ve vědeckých profesích, ve zdravotnictví, v novinařině, v diplomacii. Míra tolerance těchto tvrdých pracovních prostředí k ženám, které se chtějí starat o rodinu a zároveň o svůj kariérní růst, se diametrálně liší. S příchodem nové generace je ale zavírání očí nad tímto palčivým celospolečenským problémem již nadále neudržitelné. S odchodem každé vzdělané, aktivní ženy z trhu práce nebo smířením se s nižší pozicí přichází náš stát o obrovské finanční prostředky, které do nich sám prostřednictvím vzdělávacího systému napumpoval. Je to marnotratné plýtvání lidským potenciálem, který si nemůže naše společnost dovolit.

Dokonalý mechanismus jsem zatím nenašla. Hledáním mezer v systému se však snažím minimálně obnažit problém a naservírovat jej na jídelní stůl bez ubrusu a ubrousků – tedy bez servítků. Prozatím se pokouším svůj profesní a mateřský život maximálně uspořádat a zorganizovat do škatulí. Každou neděli vyvařuji dcerce na internát jídlo a futruji pokrmy do krabiček, zatímco v mé ložnici leží na zemi neustále několik „čumajdánů“ v nejrůznějších stavech rozbalenosti a zabalenosti. Žiju v kufrech a krabičkách, ale hledám řešení mimo ně, jak se dnes říká out-of-the-box, protože jedině tak lze vykročit z rutiny a měnit bolestivě zkostnatělé uvažování těch, kteří rozhodují a určují další směřování naší země.

TEREZA ŠÍDLOVÁ

Původní zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-vypnout-plyn-nam-muzou-uz-zitra-v-moldavsku-putin-narazil-na-silne-zeny-217201#utm_content=ribbonnews&utm_term=vypnout%20plyn%20n%C3%A1m%20mohou&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Válka – ta pravá s hřměním explozí a tragédiemi civilistů – je skoro na doslech, odehrává se jen asi sto kilometrů odsud. Tichá válka o teplo a světlo se však odehrává přímo v každé ulici, v každém domě a za každým oknem.

Zatímco na sousední Ukrajinu ruský vládce Vladimir Putin posílá rakety, proti Kišiněvu jako zbraň používá plyn. Ne že by tato taktika nebyla dobře známá i v Česku, které bylo donedávna na ruských dodávkách plynu podobně závislé, jako je Moldavsko. Současná moldavská vláda ale stojí proti agresorovi v první linii a tak trochu obnažená. Nemá na rozdíl od Česka „štít“ v podobě Evropské unie či NATO.

Moldavsko, jedna z nejchudších a nejzranitelnějších zemí Evropy, ale má do Unie namířeno. Spolu s Ukrajinou získalo letos na jaře, v zásadě v důsledku ruské války, status kandidátské země EU. To není málo.

Teď se ale blíží zima a obavy z ní – a zda ji v této geopolitické „hře o trůny“ přežije i proevropský moldavský kabinet – jsou cítit ve vzduchu.

Deadline za dveřmi
„Studené ruce, studené místnosti,“ říká omluvně, ale rázně při podání rukou moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová šéfce české Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09).

Potkávají se v centru moldavské metropole, v betonovém „hradu“ s nezaměnitelným sovětským rukopisem. Kdysi tu zasedala „vláda“ Moldavské sovětské socialistické republiky, dnes je tu demokraticky zvolený kabinet, který se silou přesvědčivé většiny obrací spíš na Západ než k Moskvě.

„Abychom ustáli všechny problémy, potřebujeme pomoc našich přátel,“ říká mimo jiné Gavrilitaová české političce, která v ten okamžik nezastupuje jen Prahu, ale vzhledem k českému předsednictví Evropské unii i Brusel.

O jakých problémech moldavská lídryně mluví, je jasné. Začátkem října ruský Gazprom podle zdejší vlády snížil dodávky plynu o třicet procent. A teď hrozí jeho vypnutím zcela. Ruská státní energetická společnost podle agentury Reuters výslovně oznámila, že si vyhrazuje právo kontrakt s Kišiněvem kdykoli anulovat. Nejnovější termín možného utnutí dodávek plynu je za dveřmi: 20. října. Oficiálním důvodem je sporný historický dluh, ten nevyslovený pak snaha Moldavska utéct z vlivu Moskvy na Západ.

„Vypnout plyn mohou Rusové každý den. Každý den se budíme s tím, jestli to bude dnes, nebo zítra“ popisuje jiná vlivná moldavská politička, předsedkyně výboru pro zahraniční a evropské záležitosti zdejšího parlamentu Doina Ghermanová.

Girlpower po moldavsku
Moldavsko se třicet let po rozpadu Sovětského svazu ještě před invazí na Ukrajinu ocitlo v historické konstelaci. Dvoje volby po sobě v letech 2020 a 2021 – prezidentské i parlamentní – vyhrála liberální strana spojená se silnou osobností zdejší hlavy státu Maii Sanduové.

Ve 101členném parlamentu je zasedací pořádek podle „směru“ ideologií, nalevo sedí 32 poslanců a poslankyň z Volebního bloku komunistů a socialistů, jenž má ve znaku povědomou rudou hvězdu a srp s kladivem. Napravo pak zasedá 63 zástupců vládnoucí liberální Strany akce a solidarity, zbylých pět poslanců je z antievropského hnutí podnikatelského typu SOR.

Výsledkem je vedení země, které zvědavě pozoruje celá Evropa. Stojí na silných ženách, a to nejen na zmíněné prezidentce Sanduové, jež se pyšní titulem z Harvardu, a premiérce Gavrilitaové. Další silnou postavou je ministryně vnitra Ana Ravencová.

Válka doslova za dveřmi na zemi dopadá nejen v oblasti energetiky. Jen před pár dny proletěly moldavským vzdušným prostorem ruské rakety vypálené z Černého moře. Země také čelila uprchlické krizi, která se zostřenými útoky a blížící se zimou může znovu nabrat na obrátkách.

Dalším problémem je šíření ruské propagandy a dezinformací – její prostupnost moldavskou společností usnadňuje fakt, že ruština je tu vedle rumunštiny druhým jazykem, který přežil konec sovětských časů. Moldavsko má navíc na svém území ruské vojáky – a to v separatistickém proruském Podněstří.

„Každý den se modlí“
Podle české šéfky Sněmovny ze zdejších politiků čiší odhodlání tentokrát udržet a dotáhnout proevropský kurz.

„Paní premiérka šla rovnou k věci. Obávají se nadcházející zimy, každý den se modlí za lepší počasí a za to, aby byly nadále schopné fungovat místní podniky. Snaží se také velmi šetřit. I když nejsou ještě členskou zemí EU, naše pomoc je tu potřeba,“ řekla Pekarová Adamová po jednání s premiérkou.

„Vidím otevřenost poučit se z naší zkušenosti. Konkrétně pan předseda parlamentu se mě ptal na zkušenosti s kohezními fondy, čeho se vyvarovat, jak to udělat, aby byly férové a tyto peníze byly transparentně alokované,“ dodává Pekarová.

V srpnu EU Moldavsku poslala 75 milionů eur hlavně na kompenzaci rostoucích cen energií. Morální podporou je fakt, že evropské státy Kišiněvu daly na starost druhé jednání nové „protiputinovské“ platformy Evropského politického společenství, které se „narodilo“ začátkem srpna v Praze na zvláštním summitu za účasti čtyřicítky lídrů ze zemí starého kontinentu.

Do jara daleko
Prestižní akce se má odehrát na jaře. Do toho je ale ještě daleko. Nejen sami Moldavané, ale i prozápadní moldavská vláda bude muset přežít zimu. Už nyní čelí protestům kvůli rostoucím cenám. A to ještě nezačala topná sezona.

„Je to státní společnost, která má obrovský geopolitický přesah. Jejich kroky jsou motivované politicky, nikoli ekonomicky. Cílem je destabilizovat situaci v Moldavsku a zvrátit naše evropské směřování. To vidíme. Odpovídáme velmi jasně. Během posledních dvou voleb občané Moldavska učinili jasnou volbu a my musíme pokračovat v naší cestě,“ řekl Seznam Zprávám.