Manželství pro všechny – proslov

Manželství pro všechny – proslov

9. 6. 2023

Můj proslov k navrhovanému zákonu – manželství pro všechny ⬇️

Manželství pro stejnopohlavní páry je zakotveno v právních řádech mnoha zemí, což už bylo řečeno nesčetněkrát. Patří k nim i výrazně katolické státy, jako je Španělsko, Portugalsko, ale také třeba Kolumbie, Brazílie a samozřejmě Irsko.

Irsko, kde se podle censu z roku 2022 69% hlásí ke katolické církvi. A tak se v Irsku rozhodli vyhlásit referendum, zda Irové chtějí manželství pro všechny či nikoli – a prosím 62% obyvatel byla PRO a zákon byl přijat.

Statistiky z České republiky (jedná se o výzkum mediánu z roku 2019) jasně ukazuje, že 67% obyvatel toto manželství podporuje. Dnes po 4 letech je tato podpora na 71 procentech – a jak je vidět, tato podpora pořád trvale roste. Stejné procento obyvatel je ateistické. A tak zatímco v Irsku se rozhodli tak, jak se rozhodli – NAVZDORY názorům hlavy katolické církve, která stejnopohlavním svazkům zrovna nefandí, my v ateistických Čechách se pořád nejsme schopni rozhodnout. I přes tak obrovskou podporu ve společnosti.

Vždyť už i některé církve, například českobratrská církev evangelická na svém posledním synodu přijala přelomové rozhodnutí s možností požehnání svazků osob stejného pohlaví.

A zde bych se velmi ráda obrátila na některé své kolegy z ODS, protože počty jsou neúprosné a i vaše hlasy by byly potřeba, alespoň některých z vás, abychom tento návrh poslali do dalších čtení. Základními principy vaší strany, kvůli nimž vám vaši voliči dávají svůj hlas – je rozpočtová odpovědnost, odpovědnost za vlastní život a více svobody místo neustálých kontrol – tato novela občanského zákoníku přináší samozřejmě i odpovědnost, protože manželství je právní smlouvou, která přináší nejen práva a svobody ale také povinnosti. A pokud jde o rozpočet? Když budu velmi velmi pragmatická, adoptované dítě, a ano i stejnopohlavním párem, je nejen obvykle šťastnější, ale stojí stát rozhodně méně peněz než jakákoli ústavní výchova.

Pokud jde o konkurenční zákon o ústavním zakotvení manželství jako svazku muže a ženy – již od roku 2002 se snaží američtí republikáni prosadit Marriage Protection Amendment naposledy znovu 2013 a 2015 – tento zákon se nedostal nikdy ani do výborů – a to prosím v daleko konzervativnějších Spojených státech, myšleno federálně, nikoli v jednotlivých liberálnějších státech, jako je Oregon, Kalifornie nebo Colorado.

Pokud jde o sporný název manželství, které je častým předmětem sporu, i v tom Irsku se to jmenuje marriage, ve Francii mariage, ve Španělsku matrimonio – z latinského matrimonium – složeného ze slova mater neboli matka a sufixu monium – neboli jednat, konat. I historie tedy zcela jasně viděla, že manželství především znamená zápřah pro matku. Doba se dnes naštěstí už trochu posunula, ale název matrimonium zůstává stejný. To že se postupem času mění významy slov a to co, pod ně podřazujeme, je zcela běžný etymologický jev, což by vám potvrdil každý lingvista. Takže zde etymologický problém zde opravdu necítím. A ano, ani v českém pojmu manželství – ale naprosto chápu, že to může být předmětem dalších jednání a kompromisů.

I já se tedy přidávám k prosbě svých kolegyň a kolegů, ačkoli nemám žádný osobní konkrétní příběh – schvalme zákon, který podporuje téměř 70% veřejnosti napříč politickým spektrem – protože je naší povinností především naplňovat vůli našich voličů. Prosím, naslouchejme jim a pusťme tento názor do dalších čtení.

Prošlo to! 😊

Prošlo to! 😊

24. 4. 2023

„Je dobře, že prošel zákon na ochranu oznamovatelů jako celek.

Za chybu ale považujeme, že nebyly schváleny naše pozměňovací návrhy poskytující větší ochranu i anonymním oznamovatelům. Více než polovina závažných korupčních kauz byla v minulosti oznámena anonymně, věříme, že ochrana takových oznamovatelů má minimálně ve veřejném sektoru smysl.

Pevně doufáme, že zákon i v přijaté podobě přispěje k větší transparentnosti a ochraně proti protiprávnímu jednání ve veřejném i soukromém sektoru. A že zde zafungovala legislativa EU jako jistý tlak na české konzervativní zákonodárce, kteří by patrně jinak ochraně oznamovatelů z vlastní iniciativy nevěnovali zaslouženou pozornost.“

Pískání píšťalkou – trochu osvěty

Pískání píšťalkou – trochu osvěty

20. 4. 2023

Tak zas trochu té ukecané osvěty:

CO JE VLASTNĚ TO PÍSKÁNÍ NA PÍŠŤALU NEBOLI WHISTLEBLOWING?

Jakým způsobem se dá upozornit na nepravost? Z fotbalu, ale i z mnoha jiných sportů, známe rozhodčího, který v případě faulu přiloží k ústům píšťalku, foukne a vyloudí pískavý zvuk, který je slyšet až na horní tribuny nebo případně do sousední vesnice.

Pragmaticky si ovšem přiznejme, že k faulům dochází nejen ve sportu. Podvádění, uplácení, diskriminace a jiné nekalé praktiky se vyskytují i ve veřejné správě nebo obchodních společnostech.

V zájmu jakékoli odpovědné organizace je samozřejmě snížit míru výskytu těchto jevů na co nejnižší, protože nejenže dodržovat pravidla je prostě správné a fér, ale v důsledku se vyplatí i finančně. Veřejnou zakázku nezíská uplácející subjekt, ale entita, která je pro veřejného zadavatele nejvýhodnější. Stavební povolení nezíská ten, kdo umí nejlépe lobovat, ale ten, kdo předloží správnou projektovou dokumentaci. A totéž platí i ve firmách – vychvalování skvělých vlastností produktu, které se nakonec ukáží jako nepravdivé, přehnané nebo prostě jen vylhané, může vést nakonec k daleko dražšímu soudnímu řízení.

Pro názornost uvedu několik příkladů. V roce 2006 odhalil bývalý pracovník společnosti Siemens, že firma platila úplatky v zahraničí, aby získala zakázky na dodávky elektrotechnických zařízení. Toto jednání oznámil a výsledkem bylo trestní stíhání některých ředitelů. V případu Alston v roce 2014 oznamovatel nahlásil korupci, díky čemuž se prokázalo, že firma uplácela, aby získala dodávky na železniční vozidla. Opět to vedlo k uložení vysokých pokut. Podobných kauz je po celém světě celá řada. Různé státy k ochraně oznamovatelů přistupují různě, jen málo zemí je však neochraňuje vůbec – někde mají webové rozhraní, jinde hotliny atd. V České republice zatím tato úprava chybí možná i proto, že panují negativní vzpomínky na udávání všeho druhu v době před Sametovou revolucí – i dnes se najdou konzervativní politici, kteří nálepkují každé – byť i v dobrém úmyslu učiněné – oznámení za „bonzáctví“. Doba je ale už poněkud jinde a ruku na srdce – v době před třiceti lety zrovna moc soutěží na veřejné zakázky neprobíhalo, a totéž platí o konkurenčním boji. Proč je tedy potřeba oznamovatele chránit? Důvody jsou různé, ale například ne každý zaměstnanec má třeba díky vysoké hypotéce odvahu nakráčet rovnou na policii a oznámit své podezření orgánům činným v trestním řízení, zvlášť pokud například tuší, že v nepravostech je tzv. „namočen“ jeho nadřízený. Mnoho mezinárodních společensky odpovědných firem má již tento mechanismus zaveden zcela dobrovolně a využívají také například firemní ombudsmany. Veřejná správa však nejen pokulhává, ale belhá se na berlích s amputovanou nohou. A to je třeba napravit, protože v právním řádu ČR doposud prakticky žádná specifická úprava ochrany oznamovatelů zakotvena není.

Proč se tedy předkládá tento zákon o ochraně oznamovatelů?  Doplňuje prvky ochrany oznamovatelů, poskytuje záruku proti odvetným opatřením, ukládá povinnost určitým subjektům zřídit interní mechanismy.

Kdo může podat oznámení? Zaměstnanci a osoby v podobném postavení.

Kdo to musí povinně řešit? V tomto případě subjekty soukromého i veřejného sektoru.

Koho se povinnost zavedení vnitřního systému netýká?

– obcí do 10 000 obyvatel,

– právnických osob zaměstnávajících v průměru méně než 50 zaměstnanců

– výjimek – například orgány vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů činnost v oblasti civilního letectví nebo odvětví ropy a zemního plynu.

V neposlední řadě je třeba uvést, že se jedná o implementaci směrnice EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (směrnice (EU) 2019/1937), kterou se doposud nepodařilo implementovat, pročež se se Evropská komise rozhodla v únoru předložit Soudnímu dvoru oznámení kvůli neprovedení této směrnice. Přitom lhůta pro provedení uplynula již 17. prosince 2021 a České republice už běží „mastná“ pokuta, která ke konci března činila cca 54 mil. Kč a každý den tato sankce narůstá o 118 000 Kč. Je tedy konečně na čase začít chránit všechny ty, kteří budou chtít zvednout pomyslnou píšťalku, aby oznámili pletichy ve firmě či na úřadě, aniž by za to byli popotahováni či trestáni vyhazovem nebo jinou odvetou.

Přes víkend v Praze

Přes víkend v Praze

16. 4. 2023

Občas člověk kvůli semináři musí zůstat v Práglu i přes víkend. Semináři s Eliška Olšáková – poslankyně za Zlínský kraj o veřejných zakázkách se nám snad povedl a já jsem zase zjistila, že přednášet mě baví. A co s načatým víkendem? Prokopské údolí a Divoká Šárka. A navečer proti proudu Pražáků valím zpět do Krkonoš (můj pruh dálnice bude prázdný 😄).

Běžný (běžecký) den ve sněmovně

Běžný (běžecký) den ve sněmovně

12. 4. 2023

Takový běžný (běžecký) den ve sněmovně. Ráno jsem se nemohla dostat do práce bo mi ujela tramvaj a Bolt mi neustále hlásil, že nemám spojení….asi myslel slovní – fucking Bolt! Nakonec jsem dorazila na podvýbor pro sexuální a domácí násilí o 10 minut pozdě, ale přeci. Na programu byl návrh zařazení definice domácího násilí do občanského zákoníku (kéž by, konečně!) a diskuze o podobě certifikátu pro práci s dětmi (aby už nedocházelo k otřesným případům recidivních pedofilů na táborech nebo ve sportovních oddílech). Ještě před koncem jsem zdrhla a běžím přes Sněmovní ulici po kotníkyzvrtávacích kočičích hlavách na Výbor pro evropské záležitost (tzv. VEZ – je rád, kdo tam vlez). Jako zpravodajka tam uvádím směrnice EU o standardech pro orgány, které se zabývají diskriminací všeho druhu. U nás je to ombudsman a upřímně samotnou mě zaujalo, jak málo má vlastně pravomocí. Člověk si taky musí uvědomit, že Veřejný ochránce práv není pouze Křeček, ale celá organizace, kde pracuje spousta schopných, většinou právně vzdělaných lidí. Víc kompetencí a lidských i finančních zdrojů na ochranu práv zranitelných skupin by si zasloužili. Opět před koncem (Bůh mi nadělil několik výborů najednou, jelikož právníci přeci rozumí všemu a umí se roztrojit jako Hermiona) běžím tajnou podzemní chodbou na Ústavoprávní výbor, kde se zrovna končí lehce zmatečná debata o ochraně oznamovatelů (whistleblowing), tradičně bojkotovaná ODSkou (některé věcné argumenty chápu, ty o bonzáctví od Marka Bendy nikoli). Ale ještě nejsme asi zdaleka u konce. S předsedou klubu Pepou Coganem do sebe házím cosi žlutého indického s rýží a prodíráme se zpět přes Sněmovní mezi překvapenými turisty na jednání Komise pro ústavu, jejíž členem je i profesor Wintr. Toho je vždycky takové blaho poslouchat! Novelu Ústavy v oblasti pobytu a vysílání vojsk jsme odložili, dvoutřetinová většina hlasů by se pro ni nenašla. Tak nádech, výdech. Ještě telefon s farářem…ne pardon farmářem na téma zítřejší valné hromady zakládaného honebniho společenstva doma v Bukách, zaplatit knížku angličtiny pro dceru a šup šup zapnout online naší odborné komise pro EU o přeshraniční spolupráci. Právě v našich příhraničních oblastech je to téma nadmíru aktuální. Společný národní park, dálnice, co končí na hranici s Polskem (bohužel jen z polské strany) anebo spolupráce záchranky a horské služby (kluci miluju vás a vy to víte). Večer už jen thajská masáž ze slevomatu. Koneckonců někdo mě dorazit musel, popraskalo mi snad úplně všechno. Au. Je půl desátý přečtu si něco na sobotní konferenci o veřejných zakázkách (prý to mám přednášet – rada starostům: nic si nezadávejte sami bohajeho a najměte si na to někoho, kdo tomu rozumí, nebo vás zavřou. Kreativní dílničky z rukou nejrůznějších in-house referentů končí většinou zoufale) a jdu si pustit Last of us. Den jako korálek. Tak zas zítra PS: puget jsem si koupila sama, si ho prý dnes zasloužím.

Ochrana oznamovatelů

Ochrana oznamovatelů

12. 4. 2023

Dnes se v ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny projednávaly pozměňovací návrhy k zákonu o ochraně oznamovatelů. Autorkou jednoho z nich byla má kolegyně Hana Naiclerová, která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje. Ani jeden z nich neprošel kvůli neochotě části koaličních partnerů.

Ochranu oznamovatelů má vláda ve svém programovém prohlášení a Evropská komise nás kvůli chybějící legislativě v této oblasti žaluje. Mimochodem k dnešnímu dni už dělá pokuta nějakých 55 mil. Kč.

Veřejný sektor má být v ochraně těch, kteří nahlásí korupci či jiné protiprávní jednání, lídrem. Místo toho v ochraně oznamovatelů „koukáme“ soukromému sektoru na záda a s ledovým klidem zíráme, jak nám ujíždí vlak. V řadě velkých firem už whistleblowing, jak se jinak ochraně oznamovatelů říká, funguje.

Mimochodem věděli jste, že 58 procent závažných korupčních kauz bylo nahlášeno anonymně? Komu tím šlapeme na kuří oko?

Mezi obstrukcí a Kanadou

Mezi obstrukcí a Kanadou

2. 3. 2023

Již třetí den trvající obstrukce jsem si naštěstí aspoň na hodinu a půl zpestřila večeří s předsedou kanadského senátu Georgem J. Fureym a dalšími senátory, kterou jsem organizovala jako předsedkyně skupiny česko-kanadského přátelství. A bylo moc fajn se zase potkat s úžasnou kanadskou velvyslankyní Ayeshou Rekhi. Probírali jsme i kanadskou parlamentní kulturu a maximální délku projevů.