4. 9. 2023

Včera se v Hradci děly věci. Moderovala jsem debatu s panem ministrem Martin Dvořák na téma „Nejen o HK, ale i o Evropě“.

Všem děkuji za skvělou atmosféru!

4. 9. 2023

Buková palice ze sněmovní lavice na cestách

Včera jsem vyrazila na pracovní výlet se třemi zastávkami.

První zastávka patřila královskému věnnému městu Hradci Králové – centru Královehradeckého kraje. Další na řadě bylo setkání se zástupkyněmi MAS Hradecký venkov a poslední zastávkou bylo MAS Podchlumí v Holovousích.

V Hradci Králové jsem se moc ráda setkala s primátorkou města – Pavlínou Springerovou a jejím náměstkem Pavlem Vrbickým. Pavlína byla prorektorkou Univerzity Hradec Králové a specializovala se na oblast Latinské Ameriky, která je i mým milovaným kusem světa. Doufám, že se na toto téma také jednou spolu dostaneme, nicméně nyní jsme probíraly hlavně dlouhodobé investiční plány města, ale také sociální oblast a její problematiku – například kapacity azylových domů, denní stacionáře atd.

Musím říct, že je pro mě vždy motivující vidět vedení města, které myslí dál než za své funkční období a má jasnou vizi, kam se má region ubírat. Nedávno Hradec otevřel nový fotbalový stadion (ne, nešla jsem se tam vyfotit 😃), ale plánuje i další rozvoj – např. Gayerovy sady, rozvoj oblasti kolem letiště, parkovací dům a největší oříšek, na kterém si vylámalo zuby už nejedno vedení hradecké radnice – Velké náměstí. Hradec je teď hlavně ve fázi projekční – projektuje se, rýsuje a vyřizují se nejrůznější povolení.

Hradci Králové držím pěsti, zaslouží si po letech svárů a politických konfliktů klid a pevné kormidlo.

Pavlína Springerová a Pavel Vrbický

4. 7. 2023

Kanadská mise končí mou velkou radostí a úspěchem české parlamentní diplomacie. Třešničkou na dortu bylo nádherné setkání s krajany. A ne ..ne ní to placené a jo…je to jen víc práce, ale práce, kterou miluju. Příležitost, která přijde jednou za život. Teď už s Petra Xanda Fibichová a Lucie Bartoňová začíná dovča a dobrodružství na cestě za medvědy 

30. 6. 2023

OBSE PA Valné shromáždění ve Vancouveru. Tentokrát velmi důležité, protože je volební. Uvidíme, jak dopadne. Vancouver je moje milované město a před 4 lety, kdy jsem tu byla naposledy jsem netušila, co všechno se v mém životě změní, až tu budu příště. Jsem tu v nové životní i profesní situaci. Carpe diem .

https://www.psp.cz/sqw/cms.sqw?z=17765&fbclid=IwAR2tpQlWfkBtJrOH3eA8GAGqCuQgHJFSGn6HujaJ6e8kY79GeG02QI5rgGQ

24. 5. 2023

Dnes na administrativní hraniční linii russáky okupované Jižní Osetie. Díky @EUMMGeorgia za vaši práci. Russák pojmu suverenita a celistvost státu nerozumí a jeho chuť požírat další a další území je neukojitelná. Je dobré to jednou za čas vidět na vlastní oči. Podrobný report o jednání s vládní garniturou, parlamentní i mimoparlamentní opozicí a nevladnimi organizacemi sepíšu někdy v dohledné době. Mám toho 17 stran . Zatím. Každopádně Gruzie stojí na křižovatce a volí mezi východem či západem, byť 85% veřejnosti vyjadřuje jednoznačnou podporu euroatlantickým vazbám.

13. 5. 2023

Ve Vanu to zatím vypadá bohorovně klidně. Jakoby ani zítra neměly být volby. Člověk tu narozdíl od Ankary ani nevidí moc volebních bannerů. Vanská oblast je místo obrovského transitu migrantů – z Afghánistánu, Iráku, Íránu. Jen z Íránu přijde každý měsíce 50.000 lidí. Někteří zůstanou, většina jde dál. Ve městě je však překvapivě bezpečno a klid. Hlavní strasse občas projede opancéřované vojenské auto se střílnou. To je vám děsný monstrum. V kšeftech jsou taky plesové šaty, ale daleko cudnější střihy a taky tradiční oděvy. Na alkohol tu prakticky nenarazíte, a tak do sebe mládež rve ve velkém energy drinky a cigára. Náměstí zdobí obří čajovar. Každopádně muezíni tu evidentně soutěží mezi sebou a ten v nejbližší mešitě vedle hotelu dost exceluje. A co je Koza psikologi se mě fakt neptejte.

12. 5. 2023

Zpravodajství č. 1 z kontroly prezidentských voleb v Turecku aneb Má RECEP na vítězství RECEPT?

Ankara před volbami. Panuje tu zvláštní napětí a mezi elektorátem to jiskří. Na prezidentskou funkci kandidují 4 kandidáti. Finální boj proběhne mezi 2 nejsilnějšími: Recepem T. Erdoganem (20 let ve funkci, netřeba představovat) za AKP a Kemalem Kilicdaroulu za ad hoc koaliční chuml šesti partají (Národní koalice), které by šly lidově popsat jako „od Šumavy k Tatrám“, tedy v tomto případě od Maymaru k Araratu – od sekulárních až po islamistické.

Další 2 kandidáti nemají sice šanci na zvolení a jejich podpora se pohybuje v jednotkách procent, ale doplňují herní pole – jeden spíše na straně Recepa, druhý na straně Kemala. Turecko má autokratický prezidentský systém – prezident má pod palcem justici, centrální banku i státní volební radu.

Země bojuje s obrovskou inflací a následky únorového ničivého zemětřesení. Lidé chtějí změnu a zároveň se změny děsí, respektive možných následků změny. Lidé, kteří se museli vystěhovat po živelné pohromě se svých domovů (hovoří se cca o 2 milionech voličů), se potýkají s problémy, jak uplatnit své základní demokratické právo, najít své doklady, najít volební místnost, vyřídit si registraci v jiném volebním okrsku.

Situace se tu mění každým okamžikem. Včera jsme byli na letišti svědky velmi emotivní scény, kdy jeden z kandidátů Muharrem İnce odstoupil díky údajné sexuální video nahrávce. Tak nějak se očekává, že Sinan Ogan před volbami rovněž vyklidí pole.

Ještě pár zajímavostí: mezi politickými stranami najdeme takové specialitky jako Strana štěstí, ale také Strana dobra (skoro jako ze Star Wars) a Stranu budoucnosti – ovšem je zde i Aliance předků (dokážu si představit obdobnou stranu v ČR i některé její členy).

A jen na okraj – lyže se řeknou turecky kayak.

To be continued

7. 4. 2023

Vamberk, město historie, umění, průmyslu a krajky. Krajku zde vyrábí nejen tu textilní, ale i železnou (o tom více v mém článku).

Palice ze sněmovní lavice znovu na cestách. Tentokrát jsme zavítala do krásného města Vamberk v okrese Rychnov nad Kněžnou. Leží v podhůří Orlických hor na řece Zdobnici. Žije zde přibližně 4 500 obyvatel. Město je obec s rozšířenou působností a starostou je zde již 3. volební období Jan Rejzl (STAN).

Pan starosta mě podrobně seznámil s historií a vývojem města. Postupně pracují na tom, aby se z čistě průmyslového města stalo město kulturní a turistické. A doopravdy se jim to daří, krajku a její historii můžete spatřit na každém kroku. Na svou tradici jsou zde pyšní a starají se o ní. Mají zde i školu, kde se tomuto řemeslu lidé mohou učit. Zaujala mě i stavba knihovny, která vyhrála několik architektonických soutěží. Místo je to doopravdy krásné a vybízí vás k tomu, abyste si tam sedli a přečetli nějakou knížku, při příjemném pohledu na řeku Zdobnici a nově zrekonstruovanou část veřejného prostranství.

Jako všude jinde i zde trápí město hlavně finance. Jejich hlavním přáním by bylo, aby místo několika dotačních titulů a institucí, které je obsluhují, připadaly tyto peníze rovnou do rozpočtů obcí a měst. Tím by se ušetřilo spoustu administrativní práce, ale i peněz. Obce a města dobře vědí, na co peníze potřebují.

A teď zpět k té krajce, ale železné. Ve městě sídlí firma pewag s.r.o., která má historii už od roku 1479 v kovárně v rakouském Brücklu. Jde o světově největšího výrobce řetězů. Dnes svůj úspěch zakládá na kvalitních produktech a nejmodernější technologii. Firma se zabývá výrobou sněhových řetězů, řetězů pro lesnické hospodářství, břemenových a dopravníkových řetězů.

Jednatel společnosti dbá na to, aby firma byla vzorem a stala se nejen montovnou, ale i mozkovnou. Momentálně pracuje na tom, aby se otevřela nová pobočka firmy s výzkumem, která bude 100% soběstačná a bezemisní. Jelikož je jejich výroba závislá plně na energiích a spotřebě plynu, tak se snaží pomocí nových technologii přesunout k úsporám energií a soběstačnosti. I zde se stala krize tahounem technického pokroku.

Zde potřebují, ale i pomoc od státu, který jim skrze dlouhá stavební řízení a nepružnost svych organizací, jako je například ŘSD, moc nepomáhá. Celkově se tak projekty zdržují a firmy přichází o peníze. V pewagu jsou naopak ale rádi, že existují dotace hlavně z MPO, které nabízí právě pomoc s výstavbou nových výzkumných center. Ta jsou i pro další budoucnost v ČR velice důležitá. Jako dcera kováře jsem žasla nad neuvěřitelným technickým pokrokem v této oblasti.

Paličkované i ty železné krajky mě opravdu nadchly, stejně jako celé město a nadšení pana starosty Rejzla. V regionu máme bezesporu spoustu skvělých, obětavých, rozpočtově odpovědných a přitom kreativních lidí!

Cesty po kraji a diskuze s lidmi o jejich radostech a starostech jsou nejoblíbenější součástí mé poslanecké práce. Tam „nahoře“ se to pak snažím zpracovat. Těším se na náš další výjezd – kampak to jen bude?

11. 1. 2023

Při svých toulkách po kraji jsem navštívila tři inspirativní ženy, které vedou dvě krásné samosprávy. V malé obci Bukvice jsem se setkala se starostkou Eliškou Formanovou a místostarostkou Marií Sytnou. Ve městě Železnice jsem navštívila mou oblíbenou starostku Danu Kracíkovou.

Jako správná Mladobučačka jsem musela navštívit právě obec Bukvice. Místní paní starostka je doopravdy inspirativní žena v politice. Je starostkou již 20 let, svůj mandát začala v roce 2002. Mimo jiné vede i svazek 30 obcí. Podařily se ji velké věci, například přeložení elektřiny do země, plynofikace, pozemkové úpravy a vykoupení starého statku, který přestavili na obecní úřad, mohou závidět i leckterá města. Součástí bývalého statku jsou i přilehlé pozemky, který chtějí využít velice efektivně. V obci měli výborného umělce, který jim udělal krásnou kroniku a obrázky obce. Musím říct, že mně to celkově vyrazilo dech. Řešili jsme problémy financování malých obcí a jejich velkou administrativní zátěž. Malé obce jako Bukvice mají rozpočty na celý rok okolo 3 milionu korun. Tudíž i samotné plánování, zadávání studií a projektových dokumentací je pro ně velice nákladné. Často je to suma, která je i 10 % jejich ročního rozpočtu. Tomuhle tématu se budu věnovat i dál.

V Železnici jsem navštívila nově opravný městský úřad, kde mě přivítala milá Dana. S Danou se znám již několik let a její tvrdou práci nejen pro své město, ale i kraj obdivuji. Již jako ředitelka oblastní nemocnice v Jičíně předvedla kus práce. Co mě velice zaujalo v opravném úřadě byla obřadní místnost. Samotná ta místnost je umělecké dílo. Při procházce po městě mě také vzala do nového zdravotního střediska, které je moderní a energeticky šetrné. Procházku jsme zakončili u školy, kde se nachází velké fotbalové hřiště a nový pump park. Paní starostku ve městě trápí bezpečnost na nově opravné krajské silnici. Chtěli by zde umístit semafor, který by zpříjemnil život rodičům, které doprovází své děti do školy. My stejnou věc teď budeme dělat u nás, tak veškeré podklady pošlu k inspiraci. Takhle by vzájemná spolupráce měla fungovat.

10.1.2023 – Cestovní okénko po kraji

Z cest po kraji.

Ještě před svátky jsem měla možnost navštívit Sociální služby města Jičín, které vede pan ředitel Tomáš Kolátor. Sociální služby v Jičíně nabízejí pečovatelskou službu, denní stacionář Domovinka, domov pro seniory, chráněné bydlení, noclehárnu a azylový dům. Při návštěvě jsem měla možnost prohlédnout si domov pro seniory, azylový dům a noclehárnu. Za sebe mohu říct, že je zde vidět zkušenost a profesionalita. Všechny služby jsou vedeny velice zodpovědně. Je ovšem smutnou realitou to, že v kraji je to právě jediná služba, která nabízí možnost chráněného bydlení pro duševně nemocné. Už v současné době jsou tyto služby podhodnocené a do budoucna to bude jenom horší.

Dobrou zprávou pro Jičínské je, že jim zde postavili nový stacionář pro seniory, který je moderně vybaven. Je to důstojné místo pro seniory, kde mohou trávit přes den svůj čas. Služba v Jičíně sem seniory sváží a odpoledne je zase odveze zpět do domácího prostředí. Při zhoršení stavu je mohou přesunout do domova pro seniory. Kapacita domova pro seniory je 64 lůžek a na čekací listině mají přes 70 zájemců. To je jeden z dalších problémů, který trápí celé území ČR. Do budoucna bude důležité přesunout maximální služby do terénu a lůžka v domovech pro seniory nechávat jen pro ty nejurgentnější případy.

Další zastávkou byl azylový dům, tato služba je pro Sociální služby města Jičín novou službou, kterou poskytují. Momentálně mají dostatečnou kapacitu. Nyní rozšířili tuto službu nejen pro matky s dětmi, ale i otce s dětmi nebo rodiny. Poskytují zde možnosti finanční gramotnosti, zodpovědnosti a vrácení zpět na pracovní trh. Bohužel je to pro ně i hodně depresivní práce, jelikož zlepšení a posuny nastanou zde nastanou velice zřídka. Pro mě bylo novou zprávou to, že mohou využívat bydlení maximálně jeden rok. Potom se znovu musí přihlásit a čekat na nové schválení azylového bydlení.

Poslední zastávkou byla noclehárna. Oproti jiným místům funguje noclehárna celoročně. Přístřeší a pomoc lidem bez domova poskytují každý den od 18:00 do 8:00 hodin. Nabízí i možnost úschovny jejich osobních věcí, je zde prostor pro osobní hygienu, lidem poskytují potraviny z potravinového skladu nebo čisté oblečení ze sociálního šatníku. Prostor je vybaven kuchyňkou se zázemím, společenskou místnosti s televizí a pračkou.

Jsem moc ráda, že jsem na svých toulkách po kraji mohla navštívit Jičín a rozšířit i své obzory. Všem pracovníkům v sociálních službách přeji mnoho štěstí v novém roce. Jejich práce je dobrým příkladem pro ostatní obce a města.

Vaše palice ze sněmovní lavice.