Na cestách po kraji IV

Na cestách po kraji IV

4. 9. 2023

Buková palice ze sněmovní lavice na cestách

Včera jsem vyrazila na pracovní výlet se třemi zastávkami.

První zastávka patřila královskému věnnému městu Hradci Králové – centru Královehradeckého kraje. Další na řadě bylo setkání se zástupkyněmi MAS Hradecký venkov a poslední zastávkou bylo MAS Podchlumí v Holovousích.

V Hradci Králové jsem se moc ráda setkala s primátorkou města – Pavlínou Springerovou a jejím náměstkem Pavlem Vrbickým. Pavlína byla prorektorkou Univerzity Hradec Králové a specializovala se na oblast Latinské Ameriky, která je i mým milovaným kusem světa. Doufám, že se na toto téma také jednou spolu dostaneme, nicméně nyní jsme probíraly hlavně dlouhodobé investiční plány města, ale také sociální oblast a její problematiku – například kapacity azylových domů, denní stacionáře atd.

Musím říct, že je pro mě vždy motivující vidět vedení města, které myslí dál než za své funkční období a má jasnou vizi, kam se má region ubírat. Nedávno Hradec otevřel nový fotbalový stadion (ne, nešla jsem se tam vyfotit 😃), ale plánuje i další rozvoj – např. Gayerovy sady, rozvoj oblasti kolem letiště, parkovací dům a největší oříšek, na kterém si vylámalo zuby už nejedno vedení hradecké radnice – Velké náměstí. Hradec je teď hlavně ve fázi projekční – projektuje se, rýsuje a vyřizují se nejrůznější povolení.

Hradci Králové držím pěsti, zaslouží si po letech svárů a politických konfliktů klid a pevné kormidlo.

Pavlína Springerová a Pavel Vrbický

Od medvědů z Kanady hned na plný výkon do práce

Od medvědů z Kanady hned na plný výkon do práce

20. 7. 2023

Po návratu od medvědů z Kanady hned na plný výkon do práce:

Po včerejší sněmovně, kde jsme řešili nejprve důchodovou reformu a následně obrannou bilaterální smlouvu s USA (schváleno) se dnes od rána prohrabávám evropským tiskem, kterému dělám zpravodaje v parlamentním evropském výboru. Téma je to nadmíru zajímavé – ochrana dospělých osob s omezenou svéprávností. Moje agenda se po roce a půl ve sněmovně opravdu ostře vyprofilovala právě na agendu ochrany lidských práv a zásad právního státu. Ale zpět k evropskému tisku:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o příslušnosti, použitelném právu, uznávání a výkonu opatření a spolupráci ve věcech ochrany dospělých osob. Věděli jste, že neexistují žádné statistiky, takže se počet dospělých osob, kterým soudní nebo správní orgán uložil ochranné opatření v přeshraničních situacích v EU, odhaduje na 145 000 až 780 000? Tyto osoby se pak potýkají složitými a někdy protichůdnými pravidly mezinárodního práva soukromého členských států. Praktický příklad může být například tento: o dospělého postiženého stará jeho rodič, který zemře, a z postižené osoby se pak stává dědic.

Může se stát, že se zděděná nemovitost nachází v jiném státě, než v němž se ocitl postižený člověk, který byl převzat do ústavní péče. K takovým případům dochází běžně mezi Českou republikou a Slovenskem. V posledních letech stoupá i v ČR počet osob, které vlastní nemovitost v zahraničí a díky demografii stoupá i počet osob, kterým soud ukládá ochranné opatření. Vzniká tak celá řada problematických přeshraničních situací, které je v důsledku velmi administrativně i finančně náročné řešit.

Jsem moc ráda, že právě ČR je v těchto otázkách velmi aktivní – iniciovala celou řadu jednání v rámci svého předsednictví EU a od roku 2012 vstoupila pro ČR v platnost Úmluva o mezinárodní ochraně dospělých osob. ČR dlouhodobě patří mezi podporovatele rozšiřování smluvní základny, kterou bohužel zatím ratifikovalo pouze 12 států. Tento problém pro členské státy EU ale řeší právě navrhované nařízení EU. Nařízení tak kupříkladu upravuje evropské osvědčení o zastupování, vytváří rejstříku opatření a plných mocí k zastupování a jejich propojení s rejstříky ostatních členských států EU a celou agendu výrazně digitalizuje.

Jedná se o názornou ukázku praktického pozitivního dopadu Evropské unie na životy jejích obyvatel.

Stala jsem se předsedkyní Hlavního výboru pro demokracii, lidská práva a humanitární otázky

Stala jsem se předsedkyní Hlavního výboru pro demokracii, lidská práva a humanitární otázky

4. 7. 2023

Kanadská mise končí mou velkou radostí a úspěchem české parlamentní diplomacie. Třešničkou na dortu bylo nádherné setkání s krajany. A ne ..ne ní to placené a jo…je to jen víc práce, ale práce, kterou miluju. Příležitost, která přijde jednou za život. Teď už s Petra Xanda Fibichová a Lucie Bartoňová začíná dovča a dobrodružství na cestě za medvědy 🐻

OBSE PA Valné shromáždění ve Vancourveru

OBSE PA Valné shromáždění ve Vancourveru

30. 6. 2023

OBSE PA Valné shromáždění ve Vancouveru. Tentokrát velmi důležité, protože je volební. Uvidíme, jak dopadne. Vancouver je moje milované město a před 4 lety, kdy jsem tu byla naposledy jsem netušila, co všechno se v mém životě změní, až tu budu příště. Jsem tu v nové životní i profesní situaci. Carpe diem 😉.

https://www.psp.cz/sqw/cms.sqw?z=17765&fbclid=IwAR2tpQlWfkBtJrOH3eA8GAGqCuQgHJFSGn6HujaJ6e8kY79GeG02QI5rgGQ

Istanbulská úmluva nikdy nikomu neublíží

Istanbulská úmluva nikdy nikomu neublíží

21. 6. 2023

Oběti domácího násilí se dočkají větší podpory a pomoci a my se připojíme k civilizovaným zemím, kterým není násilí na ženách a domácí násilí lhostejné. Vláda schválila ratifikaci Istanbulské úmluvy. Po sedmi letech od podpisu se tedy snad konečně dočkáme i my. Ne, není zbytečná, nezakáže Velikonoce, ani nerozbije rodiny tradiční ani netradiční. Držme si tedy palce, aby ratifikace prošla i sněmovnou a těším se na diskuzi.

https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/komentare/lucie-potuckova-istanbulska-umluva-proste-nikomu-a-nicemu-v-cr-neublizi?fbclid=IwAR1kh1a4DfG6nydBomj_DuDRjkKsR1r_6TLHJAsDHyrGB7Lyu8I7PaagTGk

Milý oligarcho

Milý oligarcho

16. 6. 2023

„Milý oligarcho, koupit si média a vodit si veřejnost, bude zase o něco těžší. Schválili jsme úpravu vlastnictví médií a pobírání dotací veřejnými funkcionáři.“

Manželství pro všechny – proslov

Manželství pro všechny – proslov

9. 6. 2023

Můj proslov k navrhovanému zákonu – manželství pro všechny ⬇️

Manželství pro stejnopohlavní páry je zakotveno v právních řádech mnoha zemí, což už bylo řečeno nesčetněkrát. Patří k nim i výrazně katolické státy, jako je Španělsko, Portugalsko, ale také třeba Kolumbie, Brazílie a samozřejmě Irsko.

Irsko, kde se podle censu z roku 2022 69% hlásí ke katolické církvi. A tak se v Irsku rozhodli vyhlásit referendum, zda Irové chtějí manželství pro všechny či nikoli – a prosím 62% obyvatel byla PRO a zákon byl přijat.

Statistiky z České republiky (jedná se o výzkum mediánu z roku 2019) jasně ukazuje, že 67% obyvatel toto manželství podporuje. Dnes po 4 letech je tato podpora na 71 procentech – a jak je vidět, tato podpora pořád trvale roste. Stejné procento obyvatel je ateistické. A tak zatímco v Irsku se rozhodli tak, jak se rozhodli – NAVZDORY názorům hlavy katolické církve, která stejnopohlavním svazkům zrovna nefandí, my v ateistických Čechách se pořád nejsme schopni rozhodnout. I přes tak obrovskou podporu ve společnosti.

Vždyť už i některé církve, například českobratrská církev evangelická na svém posledním synodu přijala přelomové rozhodnutí s možností požehnání svazků osob stejného pohlaví.

A zde bych se velmi ráda obrátila na některé své kolegy z ODS, protože počty jsou neúprosné a i vaše hlasy by byly potřeba, alespoň některých z vás, abychom tento návrh poslali do dalších čtení. Základními principy vaší strany, kvůli nimž vám vaši voliči dávají svůj hlas – je rozpočtová odpovědnost, odpovědnost za vlastní život a více svobody místo neustálých kontrol – tato novela občanského zákoníku přináší samozřejmě i odpovědnost, protože manželství je právní smlouvou, která přináší nejen práva a svobody ale také povinnosti. A pokud jde o rozpočet? Když budu velmi velmi pragmatická, adoptované dítě, a ano i stejnopohlavním párem, je nejen obvykle šťastnější, ale stojí stát rozhodně méně peněz než jakákoli ústavní výchova.

Pokud jde o konkurenční zákon o ústavním zakotvení manželství jako svazku muže a ženy – již od roku 2002 se snaží američtí republikáni prosadit Marriage Protection Amendment naposledy znovu 2013 a 2015 – tento zákon se nedostal nikdy ani do výborů – a to prosím v daleko konzervativnějších Spojených státech, myšleno federálně, nikoli v jednotlivých liberálnějších státech, jako je Oregon, Kalifornie nebo Colorado.

Pokud jde o sporný název manželství, které je častým předmětem sporu, i v tom Irsku se to jmenuje marriage, ve Francii mariage, ve Španělsku matrimonio – z latinského matrimonium – složeného ze slova mater neboli matka a sufixu monium – neboli jednat, konat. I historie tedy zcela jasně viděla, že manželství především znamená zápřah pro matku. Doba se dnes naštěstí už trochu posunula, ale název matrimonium zůstává stejný. To že se postupem času mění významy slov a to co, pod ně podřazujeme, je zcela běžný etymologický jev, což by vám potvrdil každý lingvista. Takže zde etymologický problém zde opravdu necítím. A ano, ani v českém pojmu manželství – ale naprosto chápu, že to může být předmětem dalších jednání a kompromisů.

I já se tedy přidávám k prosbě svých kolegyň a kolegů, ačkoli nemám žádný osobní konkrétní příběh – schvalme zákon, který podporuje téměř 70% veřejnosti napříč politickým spektrem – protože je naší povinností především naplňovat vůli našich voličů. Prosím, naslouchejme jim a pusťme tento názor do dalších čtení.

Potkaly se ve sněmovně

Potkaly se ve sněmovně

15. 6. 2023

Potkaly jsme se nikoli u Kolína…ale ve sněmovně. Tři političky, tři politické strany, tři podobné osudy, tři ženy, které se nechtějí smířit s neefektivním způsobem práce a chtějí svým způsobem, energí a sveřepostí přispět ke změně politiky v Čechách. Dnes už také 3 kamarádky 😉. A kdo by, čekal, že budem ve Forbesu 🙈😊. No že jo Marie Jilkova a Martina Ochodnická? (omlouvám se Marti, že nedávám celý text i s tvou částí, bylo by to straaaaašně dlouhé, ale kdo chce, najde si na Forbesu 🙃). A jak to tedy vidím po roce a půl já ve sněmovních lavicích já?

Žiju v kufrech a krabičkách

Když jsem dostala zadání vyplodit byť poměrně krátký text na téma, proč vznikla naše iniciativa zaměřená zprvu na efektivnější výkon naší práce ve sněmovně a jeho sladění se zvláštním biotopem jménem rodina, najednou jsem nevěděla, jak to všechno zhustit, shrnout a zamašličkovat pro informací chtivého čtenáře.  Téma je to totiž obsáhlé jako beletrie od Alexandra Dumase, zdaleka však ne tak romantické. Celý námětem se vine jako červená bavlnka otázka „Na co si ty ženský furt za ty platy stěžujou?“.

Ve sněmovně jsem novicka, podobně jako moje dvě drahé kolegyně – iniciátorky. Voliči mě vykroužkovali díky prostořekosti a asi i díky tomu, že jsem trochu střelec, což je mnohými mylně zaměňováno za odvahu. Nalézala jsem se zrovna vprostřed rozvodového řízení a vůbec jsem nevěděla, co bude dál. Zůstala jsem s dvěma rozhozenými puberťáky a absolutně jsem netušila, že můj život právě udělal přemet, za který by se nemusel stydět ani ten nejlepší akrobat ze Cirque du Soleil. Bavila mě práce starostky, protože je neskutečně tvořivá, inspirativní, akční a nabíjející – a najednou Praha, pozice ve Výboru pro evropské záležitosti a mezinárodní právo. Což o to, vystudovala jsem to, domluvím se, celý život jsem cestovala i do méně bezpečných destinací. Už od dětství jsem bláhově chtěla být zpravodajkou buď ve smyslu reportérky nebo tajných služeb. To se sice nenaplnilo, ale zprostředkovávat a posouvat pomocí ženské intuice, ironie a inteligence dění, ať už ve sněmovně nebo při misích, mě baví nevýslovně.

 A proč to tu všechno takhle vyprávím? Spravedlivou šanci a příležitost plnit si své profesní sny by měl dostat úplně každý. I když má děcka, i když je sám, i když chce být dokonalou mámou, i když, i když, třebaže, ačkoli…….Společnost je však momentálně seřízena tak, že její stereotypní očekávání to prostě někdy aktivním ženám ztěžují do té míry,  až je otráví je tak, že mnohé vrhnou bílý ručník do ringu dřív, než se pro ně ta správná příležitost vůbec najde. (Vy)kloubení  práce, rodiny, domácnosti dohromady vyžaduje ústupky od všech kolem, kompromisy v hlavě, obrovskou podporu a pochopení ze strany těch nejbližších, a především silnou víru v sebe sama a schopnost si odpustit, že všechny ty jednotlivé úkony v diáři nebudou naprosto stoprocentní a dokonalé.

Naší iniciativou jsme zvedly téma, které rezonuje a zaznívá úplně všude – ve vědeckých profesích, ve zdravotnictví, v novinařině, v diplomacii. Míra tolerance těchto tvrdých pracovních prostředí k ženám, které se chtějí starat o rodinu a zároveň o svůj kariérní růst, se diametrálně liší. S příchodem nové generace je ale zavírání očí nad tímto palčivým celospolečenským problémem již nadále neudržitelné. S odchodem každé vzdělané, aktivní ženy z trhu práce nebo smířením se s nižší pozicí přichází náš stát o obrovské finanční prostředky, které do nich sám prostřednictvím vzdělávacího systému napumpoval. Je to marnotratné plýtvání lidským potenciálem, který si nemůže naše společnost dovolit.

Dokonalý mechanismus jsem zatím nenašla. Hledáním mezer v systému se však snažím minimálně obnažit problém a naservírovat jej na jídelní stůl bez ubrusu a ubrousků – tedy bez servítků. Prozatím se pokouším svůj profesní a mateřský život maximálně uspořádat a zorganizovat do škatulí. Každou neděli vyvařuji dcerce na internát jídlo a futruji pokrmy do krabiček, zatímco v mé ložnici leží na zemi neustále několik „čumajdánů“ v nejrůznějších stavech rozbalenosti a zabalenosti. Žiju v kufrech a krabičkách, ale hledám řešení mimo ně, jak se dnes říká out-of-the-box, protože jedině tak lze vykročit z rutiny a měnit bolestivě zkostnatělé uvažování těch, kteří rozhodují a určují další směřování naší země.

Jižní Osetie

Jižní Osetie

24. 5. 2023

Dnes na administrativní hraniční linii russáky okupované Jižní Osetie. Díky @EUMMGeorgia za vaši práci. Russák pojmu suverenita a celistvost státu nerozumí a jeho chuť požírat další a další území je neukojitelná. Je dobré to jednou za čas vidět na vlastní oči. Podrobný report o jednání s vládní garniturou, parlamentní i mimoparlamentní opozicí a nevladnimi organizacemi sepíšu někdy v dohledné době. Mám toho 17 stran 🙈. Zatím. Každopádně Gruzie stojí na křižovatce a volí mezi východem či západem, byť 85% veřejnosti vyjadřuje jednoznačnou podporu euroatlantickým vazbám.