Cestovní okénko po kraji II

Cestovní okénko po kraji II

11. 1. 2023

Při svých toulkách po kraji jsem navštívila tři inspirativní ženy, které vedou dvě krásné samosprávy. V malé obci Bukvice jsem se setkala se starostkou Eliškou Formanovou a místostarostkou Marií Sytnou. Ve městě Železnice jsem navštívila mou oblíbenou starostku Danu Kracíkovou.

Jako správná Mladobučačka jsem musela navštívit právě obec Bukvice. Místní paní starostka je doopravdy inspirativní žena v politice. Je starostkou již 20 let, svůj mandát začala v roce 2002. Mimo jiné vede i svazek 30 obcí. Podařily se ji velké věci, například přeložení elektřiny do země, plynofikace, pozemkové úpravy a vykoupení starého statku, který přestavili na obecní úřad, mohou závidět i leckterá města. Součástí bývalého statku jsou i přilehlé pozemky, který chtějí využít velice efektivně. V obci měli výborného umělce, který jim udělal krásnou kroniku a obrázky obce. Musím říct, že mně to celkově vyrazilo dech. Řešili jsme problémy financování malých obcí a jejich velkou administrativní zátěž. Malé obce jako Bukvice mají rozpočty na celý rok okolo 3 milionu korun. Tudíž i samotné plánování, zadávání studií a projektových dokumentací je pro ně velice nákladné. Často je to suma, která je i 10 % jejich ročního rozpočtu. Tomuhle tématu se budu věnovat i dál.

V Železnici jsem navštívila nově opravný městský úřad, kde mě přivítala milá Dana. S Danou se znám již několik let a její tvrdou práci nejen pro své město, ale i kraj obdivuji. Již jako ředitelka oblastní nemocnice v Jičíně předvedla kus práce. Co mě velice zaujalo v opravném úřadě byla obřadní místnost. Samotná ta místnost je umělecké dílo. Při procházce po městě mě také vzala do nového zdravotního střediska, které je moderní a energeticky šetrné. Procházku jsme zakončili u školy, kde se nachází velké fotbalové hřiště a nový pump park. Paní starostku ve městě trápí bezpečnost na nově opravné krajské silnici. Chtěli by zde umístit semafor, který by zpříjemnil život rodičům, které doprovází své děti do školy. My stejnou věc teď budeme dělat u nás, tak veškeré podklady pošlu k inspiraci. Takhle by vzájemná spolupráce měla fungovat.

10.1.2023 – Cestovní okénko po kraji

Z cest po kraji.

Ještě před svátky jsem měla možnost navštívit Sociální služby města Jičín, které vede pan ředitel Tomáš Kolátor. Sociální služby v Jičíně nabízejí pečovatelskou službu, denní stacionář Domovinka, domov pro seniory, chráněné bydlení, noclehárnu a azylový dům. Při návštěvě jsem měla možnost prohlédnout si domov pro seniory, azylový dům a noclehárnu. Za sebe mohu říct, že je zde vidět zkušenost a profesionalita. Všechny služby jsou vedeny velice zodpovědně. Je ovšem smutnou realitou to, že v kraji je to právě jediná služba, která nabízí možnost chráněného bydlení pro duševně nemocné. Už v současné době jsou tyto služby podhodnocené a do budoucna to bude jenom horší.

Dobrou zprávou pro Jičínské je, že jim zde postavili nový stacionář pro seniory, který je moderně vybaven. Je to důstojné místo pro seniory, kde mohou trávit přes den svůj čas. Služba v Jičíně sem seniory sváží a odpoledne je zase odveze zpět do domácího prostředí. Při zhoršení stavu je mohou přesunout do domova pro seniory. Kapacita domova pro seniory je 64 lůžek a na čekací listině mají přes 70 zájemců. To je jeden z dalších problémů, který trápí celé území ČR. Do budoucna bude důležité přesunout maximální služby do terénu a lůžka v domovech pro seniory nechávat jen pro ty nejurgentnější případy.

Další zastávkou byl azylový dům, tato služba je pro Sociální služby města Jičín novou službou, kterou poskytují. Momentálně mají dostatečnou kapacitu. Nyní rozšířili tuto službu nejen pro matky s dětmi, ale i otce s dětmi nebo rodiny. Poskytují zde možnosti finanční gramotnosti, zodpovědnosti a vrácení zpět na pracovní trh. Bohužel je to pro ně i hodně depresivní práce, jelikož zlepšení a posuny nastanou zde nastanou velice zřídka. Pro mě bylo novou zprávou to, že mohou využívat bydlení maximálně jeden rok. Potom se znovu musí přihlásit a čekat na nové schválení azylového bydlení.

Poslední zastávkou byla noclehárna. Oproti jiným místům funguje noclehárna celoročně. Přístřeší a pomoc lidem bez domova poskytují každý den od 18:00 do 8:00 hodin. Nabízí i možnost úschovny jejich osobních věcí, je zde prostor pro osobní hygienu, lidem poskytují potraviny z potravinového skladu nebo čisté oblečení ze sociálního šatníku. Prostor je vybaven kuchyňkou se zázemím, společenskou místnosti s televizí a pračkou.

Jsem moc ráda, že jsem na svých toulkách po kraji mohla navštívit Jičín a rozšířit i své obzory. Všem pracovníkům v sociálních službách přeji mnoho štěstí v novém roce. Jejich práce je dobrým příkladem pro ostatní obce a města.

Vaše palice ze sněmovní lavice.

Oslava 30 let Ústavy České republiky  

Oslava 30 let Ústavy České republiky  

16. 12. 2022

Z Prahy zase rovnou teleportem  do srdce Krkonoš. Včera večer velmi.důstojná oslava 30 let Ústavy v Národním muzeu a dnes jednání Svazku obcí Krkonoše na Erlebachově boudě. 

16.12.2022 – Oslava 30 let Ústavy České republiky  

Z Prahy zase rovnou teleportem  do srdce Krkonoš. Včera večer velmi.důstojná oslava 30 let Ústavy v Národním muzeu a dnes jednání Svazku obcí Krkonoše na Erlebachově boudě. 

Rozsvícení vánoc v Bukách 

Rozsvícení vánoc v Bukách 

27. 11. 2022

Tak jsme ten náš nádherný strom v Bukách s úžasným punčtýmem z úřadu zase rozsvítili 😉😊💚❤❄️🌲🎄🎄🎄 

27.11.2022 – Rozsvícení vánoc v Bukách 

Tak jsme ten náš nádherný strom v Bukách s úžasným punčtýmem z úřadu zase rozsvítili 😉😊💚❤❄️🌲🎄🎄🎄 

Drobný exkurz na téma konfiskací majetku (nejen ruského, ale zvláště ruského) 

Drobný exkurz na téma konfiskací majetku (nejen ruského, ale zvláště ruského) 

26. 11. 2022

Začněme několika termíny: „zmrazení, konfiskace, obstavení, zajištění, zabrání majetku“. Je to tak trochu žonglování s právními pojmy. Některé z nich nejsou ani plně zakotvené v našem právním řádu a kupříkladu konfiskace má jednoznačné negativní účinky na všechny, kdo jen trochu popřemýšlí o padesátých letech minulého století a znárodňování. 

Nebuďme ale přehnaně právně rigidní a berme v prvé řadě veškeré právní akty genericky – tedy nikoli zaměřené proti jednomu státu, jednotlivci či organizaci. Takto právo nefunguje. Hledání společného jmenovatele jako v matematice je naprosto klíčové, stejně jako empatické přihlédnutí k okolnostem v jednotlivostech. A propos – promiňte mi můj filosofický náhled. Důležitá jsou podstata a tvrdá data a fakta. 

Zločinecké organizace využívají sofistikované prostředky k praní svých obrovských příjmů, které se ročně se odhadují na nejméně 139 miliard EUR. Navzdory stávajícím pravidlům pro vymáhání a konfiskaci majetku z trestné činnosti jsou zmrazena pouze 2 % majetku z trestné činnosti a zkonfiskováno pouze 1 %. Přiznejme si to – není to mnoho. Nejúčinnějším způsobem boje proti organizovaným zločineckým skupinám je snažit se je připravit o jejich zisky. 

JENŽE: někdo musí identifikovat zločinecké organizace, jejich vazby, prokázat kriminální činnost, najít jejich majetek, zajistit ho – a pak tu máme druhý nelehký úkol – spravovat tento majetek až do pravomocného odsouzení, a to velmi často s nemalými náklady (kupříkladu ty známé zakotvené jachty, nebo plesnivějící paláce). 

Spolupráce zemí je tedy absolutně zásadní. 

V současné době máme v rukou dva hlavní nástroje v této oblasti. Do prvního čtení Evropského parlamentu jde Směrnice Evropského parlamentu a rady o vymáhání a konfiskaci majetku. Základní principy tohoto aktu podpořil také náš český parlamentní výbor pro evropské záležitosti. Tuto směrnici jsem zde zpravodajovala. 

Důležitější ale je sankční zákon, neboli zákon o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích, který sněmovna schválila 14.10. Nepřekvapivě se celé SPD při hlasování zdrželo. Na jednání senátu je tento tisk zařazen tento týden. 

Jedná se o velmi důležitý právní nástroj, jehož prostřednictvím bude ČR v rámci své zahraniční politiky moci i bez rozhodnutí Rady EU sankcionovat ta nejzávažnější porušení. Uvidíme, jak začne být tento zákon uplatňován v praxi. Rozhodně ale nejsme nečinní. A ano, je to pomalé. Demokratické instituce jsou vždy pomalejší než diktatury a autokracie. 

Za oknem hotelu ve Varšavě 

Za oknem hotelu ve Varšavě 

25.11. 2022

Je pátek večer a sedím na hotelu ve Varšavě. Za okny je žimno. Prostě vlezlá kosa jako sviňa. Na horách nevadí, ale ve městě ve střevíčkách (na těch pár minut do Sejmu snad nezmrznu a přeběhnu ne?) je to pravý polský křesťanský očistec. Ještě potřebuju napsat dva tři články – úvodní do eMBéčka, článek na post o konfiskaci ruského majetku a také dnešní shrnutí totální blamáže v OBSE. Začnu předkrmem, kterým je dnešní zasedání „Standing committee“ OBSE. Proč standing, když se tam sedí? Asi jsem tam fakt měla zůstat stát, aby se dalo rychleji odejít. Každopádně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – konkrétně její parlamentní shromáždění, kde kupodivu zasedá i spousta asijských států, ale také Kanada a USA, se momentálně nachází ve stavu devastující paralýzy. A to, světe div se, kvůli svému jednacímu řádu (ha, co mi to jen připomíná 🤔). Rusko je členská země. Ukrajina je členská země. Ukrajina chce přijmout ustanovení, které by vedlo k pozastavení členství Ruska v organizaci (nikoli vyloučení), protože těžko můžete sedět a klábosit u jednoho stolu se státem, který vám tak trochu vraždí kojence v porodnicích. A tak Ukrajina navrhuje změnu jednacího řádu, protože o pozastavení členství smí rozhodnout pouze tzv. „všechny státy mínus jeden“. Normálně uvažující jedinec by si býval myslel, že je to ok – že ten mínus jeden je přeci Rusko – ale chyba lávky! Máme tu odvážný demokratický blok žádající radikální postup proti agresorovi – Česko, Slovensko, Baltské státy, Polsko, Skandinávie a také Kanada, USA, Velká Británie, Irsko. Ostatní státy mlží. Všichni hlasitě odsuzují zvěrstva, bijí se v prsa a lamentují nad proradným Putinem, ale změna jednacího řádu jim moc nevoní. Francie proplouvá hezky a po francouzsku, Německo se snaží být sofistikované, ale v podstatě chce věci odkládat a neví samo co se sebou, Španělsku moc nikdo nerozumí, „stány“ mají s Ruskem sice blbou zkušenost, ale taky se dost bojí, Kypr je prakticky jedna velká ruská nemovitost, Řekové se hádají s Turky a naopak. Vytváří se kliky a bloky. Po několik hodin trvajícím jednání konečně dochází k vášnivé (ale pravda demokratické) diskuzi o samotném návrhu Ukrajiny. A ejhle – masky padají a parlamentaristé různých států se obnažují na dřeň. Ukrajina se zvedá a odchází ze sálu se slovy: „Je nám líto, ale nemůžeme být ve stejné organizaci se státem, který nás systematicky vybíjí. Až přehodnotíte své stanovisko, víte kde nás hledat. V Kyjevě. Ale bacha, je tam tma – Rusáci tam hází bomby.“ Chápu to a je mi stydno. Těžko poslouchat hovory o tom, že máme vést diplomatický dialog. Rusko je teroristický stát. S teroristy se nevyjednává (s těmi se ideálně vyjebává (pardon my French)). Sorry jako, ale nejsem diplomat. Jsem poslanec a tak se ode mě očekává, že budu projevovat své názory. Nemusím být korektní a snažit se nikoho geopoliticky neurazit. A tak začínáme s kolegy ze spřátelených zemí piklit a vymýšlíme, jak to změnit. Velké mezinárodní organizace začaly vznikat po velkých světových válkách jako místo setkání a platformy pro hledání řešení a společného postupu. OBSE přijala v roce 1992 složité a možná i kontroverzní rozhodnutí o pozastavení členství Jugoslávie. Od té doby se nic obdobného nekonalo. Přesně 30 let. A je to tu zas. S jedním velkým rozdílem. Dnešní agresor je tak nějak největší země světa a má jaderné zbraně a to je setsakramentský rozdíl. Po odchodu ukrajinských poslanců je mi stydno. Atmosféra v sále čpí kyselým pocitem trapnosti a zmaru. Občas někdo něco vykřikne a předsedající to viditelně nezvládá a chová se hystericky. Je to velké vystřízlivění a výzva. A tak nás asi čeká velká práce. Začneme překreslovat pravidla a stanovy. Rebélie !😏😜. Společně se státy, které věří elementárním principům, jako je svoboda, demokracie a ochrana lidských práv, jakkoli to zní jako nadnesené klišé. Těch 20 let praxe a tisíce stran právní angličtiny nakonec přeci jen nepřijde vniveč. Budu toho součástí a těším se ☺️. PS: nejlepší světlý okamžik konference byl nádherný romantický oběd ve dvou s Lordem Alfredem Dubsem (1939) – jedním ze zachráněných dětí sira Wintona. Právě dostal český pas, tak jsme si povídali o jeho možnosti volit prezidenta. Připadala jsem si jako princezna. 

OBSE ve Varšavě 

OBSE ve Varšavě 

24. 11. 2022

Polský sejm a zasedání OBSE ve Varšavě. Shrnuji zde závěry pražské konference v rámci českého EU předsednictví a také usnesení poslanecké sněmovny o ruském teroristickém režimu. Na Výboru pro migraci si porovnáváme čísla a příklady dobré praxe s Polskem, Slovenskem, Rumunskem a Moldavskem. Ukrajinci konkrétně popisují situaci a prosí o pomoc s generátory, plynovými ohřívači. Winter is not coming, winter is here. Ruské útoky na strategickou infrastrukturu jsou vysoce účinné a brutální. No a kdo by si chtěl masochisticky přečíst můj příspěvek v angličtině, tak je zde:  

Thank you mr. chair,  

As you may know within its EU presidency, the Czech Republic organized Conference of Parliamentary Committees for Union Affairs. In Prague we hosted not only EU committees but also candidate countries and guests. One of our main priorities was obviously Ukraine and its post war reconstruction.  

Those of you who visited this conference will hear my words for the second time, but we also say that repetition is a mother of wisdom. 

We must not forget that the Russian aggression did not begin on 24 February this year, but already at the turn of 2013 and 2014, when Russia occupied Crimea in complete violation of international law. At that time, the international community did not stand up for the integrity of Ukraine forcefully enough. There is not a single person in Europe who would not feel the consequences of this ‚turning a blind eye‘ approach, but the people of Ukraine feel it in the most cruel and painful way.  

Here I would very much like to quote the words of our former President Václav Havel, which he once said: ‚For many centuries, there has been a slight Russian problem that Russia does not know exactly where it begins and where it ends. Even though it is the biggest country in the world, they still feel that they are a little bit small and that they are threatened by the tiny neighbors around them.“  

I would now add to that statement by saying that it is now more than ever absolutely vital that we, the smaller and the larger neighbors, stick together to form a democratic dam, a bulwark against the aggressive, expansionist character of Putin’s sick terrorist regime and that in the future we should be similarly vigilant, alert, but also united and consistent in the event of any outbreaks of further conflict that might start to smoulder in Europe at any time.  

The conclusions that we adopted at the conference are very strong. By the vast majority of votes we condemned the organization of the Russian illegal sham referenda in regions within the internationally recognized borders of Ukraine,  

we called for the establishment of the Special International Criminal Tribunal to secure accountability for the crime of aggression and calls for prosecution and punishment of war crimes,  

and we also called on national Parliaments to recognize current Russian regime as a terrorist one which is exactly what we did in the lower chamber of the Czech parliament last week on November 15.  

We should also support in every possible way dissidents and the cells of inner resistance in Russia and Belarus. That is how our friends in old democracies helped us at the time of communist regime in the Czech republic. It is not an intervention, it is a true help and we still remember it really well.  

Dear colleagues and friends, we should stop beating about the bush and name things properly and how they really are because we are not diplomats, we are members of parliaments we can – and are expected – to express our opinions openly and frankly.  

Thank you for your attention